[ultimate_maps id=“5″]
Délka trasy: 98 km
V rámci plánování jsme právě Le Havre zvolili jako svoji dvoudenní zastávku. Pokud bych plánoval znovu, hodně bych váhal mezi tímto přístavním městem a Saint-Malem. Proč? Protože samotný Le Havre není zrovna zajímavé město, ale funguje jako skvělá základna pro vychutnání Alabastrového pobřeží.
A tak jsme ráno kolem osmé hodiny, po snídani v moderním hotelu Nomad Le Havre, vyrazili po přímořské D940 na sever směr k Étretatu. Právě toto městečko mezi skalami se stalo naší první zastávkou. A bylo to dobře, protože malé parkovišťátko u přístavu bylo už o dvě hodiny později (v době našeho odchodu) plné.
Byla to současně naše první zkušenost s parkovacím automatem, který je kompletně ve francouzštině. S pomocí jednoho místního návštěvníka jsme to ale nakonec zvládli. Do systému je totiž třeba kromě délky zadat také značku vozu, pravděpodobně proto, aby si návštěvníci mezi sebou lístky nepředávali.
Při prvních krocích k pobřeží nás doprovázelo rachocení vln o kamení. Byl to krásný a uklidňující zvuk, který na nějakou dobu přebil i luxusní vyhlídku. Pak si už ale přece jen bělostné skály po obou stranách získaly větší pozornost. Po pravé ruce se nacházel kostel Chapelle Notre-Dame de la Garde a také zajímavé zahrady Les Jardins de Étretat.
My jsme se ale rozhodli vydat doleva, do strmého kopce a směrem k nádherným skalním obloukům. Trojici vévodí především největší L’Aiguille, na který je vyhlídka z obou stran. Pokud vyšlapete celý kopec podél golfového hřiště, odmění se vám skaliska i výhledem na druhou stranu.
Kde ale vládly skály, tam nám bohužel štěstí nepřálo ohledně prohlídky místní jeskyně Trou à l’Homme, která je přístupná pouze v době odlivu. To ale bohužel nebylo v době naší návštěvy, takže jsme se vydali dál podél pobřeží na sever.
Druhou zastávkou bylo větší městečko Fécamp, které je zajímavé opět především svojí lokací mezi skalisky. Kromě zajímavého mola s rybáři a vyhlídky na do dálky se táhnoucí skaliska ale nemá příliš co nabídnout.
Rychle jsme se tedy rozhodli a vyrazili ještě o kousek dál, kde se do skalisek zařezává mnohem menší průrva. Ukrývá se na konci vesničky Senneville-sur-Fécamp, kde se dlouhé schody svažují směrem k moři. Jakmile sestoupíte, ocitnete se v obklopení těch alabastrových skal, na které jste dosud koukali jen uctivě zdálky. Na obě strany se tu nabízí krásné výlety se spoustou míst ke kochání a čirou vodou ke koupání.
Pozdní odpoledne nám pak po návratu měla vyplnit prohlídka města Le Havre. Bohužel kromě zajímavé stavby z lodních kontejnerů a několika staveb v centru jsme na nic zajímavého nenarazili. Využili jsme tedy příležitosti, vrátili se do hotelu tramvají a šli nakoupit dárky.
