Zážitky začaly další den poměrně zostra. A to hned na snídani. Už večer nám dobově oblečená (a permanentně otrávená) paní sdělila, že kvůli přípravám začíná až v devět. Říkali jsme si tedy, že bude alespoň bohatá. Z našeho omylu nás ale vyvedl jídelní lístek, kde jsme měli na výběr z palačinky a smaženého vejce. Každý jsme si tedy dali jednu variantu a čekali, co se stane. Po nějaké době jsme se dočkali – Hanka dostala opravdu jednu palačinku a já jedno vejce. Na pití byla sklenička džusu. A to bylo vše. Další den večer jsme se hodně podivili nad recenzemi na Booking.com, kde místo sklízí pochvalu za fantastické snídaně a služby. Pro nás? Za těch pár let cestování rozhodně nejhorší místo a jeden z důvodů, proč založíme ještě separátní sekci Ubytování, kde budeme varovat a případně i vyzdvihovat.

Ale zpět k cestám. Tam, kde jsme skončili předchozí den, jsme zase začali. Jeli jsme totiž úplně na jižní okraj Litvy a nakoukli do Grūtas Parku, což je muzeum soch a života za okupace Sovětského svazu. Už u vstupu vás přivítá řada exemplářů a uvnitř na všechny návštěvníky čeká spousta soch. Do toho hraje dobová hudba. Nám stačil zážitek části zdarma a do té další jsme nepokračovali.

Raději jsme většinu dopoledne strávili na vodních atrakcích a tobogánech aquacentra v Druskininkai. Toto město je zajímavé především tím, že leží necelých deset kilometrů od běloruských hranic. Proto jsme zde potkávali velký podíl zámožných návštěvníků, kteří mluvili ruským (alespoň nám to tak připadalo) jazykem.

Patřičně zrelaxovaní jsme pak navštívili zajímavou stavbu: pyramidu v Merkiné. Tam jsme se dozvěděli zajímavou příhodu o chlapci, který slyšel hlas Boží. V místě, kde k zázraku došlo, postavili místní nejdříve pouze malý památník. V roce 2009 ale kolem něj vytvořili skleněnou pyramidu, která všem návštěvníkům umožní vychutnat sílu daného místa. Návštěvy některých lidí jsou i nadále spojované se zázraky a uzdravením. Uvnitř pyramidy je opravdu ticho a lidé tam chodí meditovat.

Poslední zastávkou nenáročného dne se stala v našem plánu rozhledna také v Merkiné. Lesní stezkou jsme sem dorazili a téměř sami si mohli vychutnat výhled do krajiny. Odsud už jsme vyrazili do hotelu nedaleko Vilniusu. Hlavní město Litvy bylo na programu na celý další den. Nevěděli jsme ale, že spoustu zajímavých zážitků nám nabídne i samotný Rowing hotel. Nachází se totiž u několika jezer, na kterých trénují světoznámí litevští veslaři.